Vítám Vás v mém poetickém světě kde snít je dovoleno...

 projev LHÁŘE HAVLA z prosinec 1989 :

Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socialismu, že chci obnovit kapitalismus, že jsem ve službách svetového imperialismu, od něhož prijímam tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků. Byly to všechno lži, protože brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím. Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl vénovat práci dramatika.

Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň, sám odstoupím z funkce. Pro mně není rozhodující, s jakým slovem jsou sociálni jistoty spojovaný, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by měly byt daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismus.

Za svůj třetí úkol považuj i podporu toho, co vede k lepšímu postavení detí, starých lidí, žen, téžce pracujících, příslušníkú národních menšin a vůbec všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoli dúvodú húfe než ostatní. Žádné potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale nabízeny tém, kteří je nejvíc potřebují.

Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociálni otřesy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se néktefí z vás obávají. Všichni chceme republiku, která bude starostlivě pěčovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a pány.

Toužím po takové republice víc než kdo jiný. Náš štát by už nikdy nemél být přívažkem či chudým příbuzným kohokoli jiného. Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor! Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude zdražovaní? Mnohokráte a jasné tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení, včetně dalších dokumentů a ministři na svých tiskových konferencích, že jejich úsilím je, aby přechod od neekonomiky k ekonomice byl pokojný, bez sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoli sociálních krizí a podobne. Žádné gigantické zdražovaní nebo dokonce nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme.

Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme. Podlé mého mínění nesmí náš štát šetřit na investicích do školství a kultúry. Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velkým otřesúm, velké inflaci, nebo dokonce ke ztrátám základních sociálních jistot, musí naši ekonómové přijmout prosté jako úkol, který jim byl zadán. Zde neplatí žádné: NEJDE TO."