Tam kde chlebíček je z kameňá
Husina naskočí
na celém těle
a člověk pri západu slunka
uvědomí si
jak malý je
tož tichůčko ludé
a padne večer snový
kdy tráva voní až puká srdéčko
a člověk by zastavil čas
aby ta chvíle ten okamžik
nikdy neskončil
hvězdy pomalu
na potemněném nebi
malujů obrazy
a večer v noc se mění
noc která objímá
všeckých stejně
a hladí očka
keré po snech volajů
a tělo by tancovalo
když husle s cimbálem
se milujů
zatímco víčka padajů únavů
jak do vody
která chutná jak víno
a slivovička
z Bílokarpatských kopců
a presto
husle nechců prestat
a cimbál ztichnout
jakoby slunéčko
v novém dnu
chtěu pozdravit
a být hlinů
hroznem trnků
v tom kraji
kde chlebíček
je z prachu a kameňá.
