Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tam kde chlebíček je z kameňá

Husina naskočí

na celém těle

a člověk pri západu slunka

uvědomí si 

jak malý je

tož tichůčko ludé

a padne večer snový

kdy tráva voní až puká srdéčko

a člověk by zastavil čas

aby ta chvíle ten okamžik

nikdy neskončil 

 

hvězdy pomalu 

na potemněném nebi

malujů obrazy

a večer v noc se mění

noc která objímá

všeckých stejně

a hladí očka 

keré po snech volajů

a tělo by tancovalo

když husle s cimbálem

se milujů

zatímco víčka padajů únavů

jak do vody

která chutná jak víno

a slivovička

z Bílokarpatských kopců

a presto

husle nechců prestat

a cimbál ztichnout

jakoby slunéčko 

v novém dnu

chtěu pozdravit

a být hlinů

hroznem trnků

v tom kraji 

kde chlebíček

je z prachu a kameňá.