Jdi na obsah Jdi na menu
 


2015

Vím že se neříká to lehce
někdy však žít se nám moc nechce
po nebi temné mraky plují
připadáš si jak v temné sluji

Kamarád nepřišel ty čekáš
oči upíráš do daleka
zas další večer o samotě
kde je ta touha po životě

Však na mysli klesat se nemá
vždyť život to je přece změna
někdy stačí jen zvednout hlavu
nekoukat pořád na podlahu

A i když nebe se zdá tmavé
za hradbou mraků spí slunce hravé
a dneska možná všichni zmoknou
ráno však zaklepe ti na okno

Pokoj tvůj zalije svým svitem
odhalí tvoje srdce skryté
a paprsky co tak krásně hřejí
začnou ti zpívat o naději

A z mládí zbyla jen hrst prázdných skořápek
teď z hlubin bezedných pomalu vyvstává věk
kráčíš sám kráčíš tmou
před sebou za sebou máš
prožitky zážitky vzpomínky myšlenky přání
chladnou realitu i tiché hřejivé zdání
jsi jako král tisíců vzdálených břehů
život a smrt v nekonečném koloběhu

Svět je velký vůz plný obrazů a zvuků
to co nejvíc jsi chtěl však nikdy ti nepodalo ruku
bludištěm tvých komnat zní jen píseň čekání
neviditelné kytary budou ji navěky hrát
dokud čas nezboří tvůj starý kamenný hrad

Když to, o čem sníš, stále nepřichází, možná nastal čas změnit sny.

....

Prosím ZMĚŇ SE.. pro lepší příští
a pochop co je svět
a že holubice let
nemusí být její poslední

Prosím ZMĚŇ SE.. svět se tříští
já už to vím
a chci vystoupit.

....

tímto vzkazuji všemu krvežíznivému světu
na každý dům
napíšu tuhle větu
přidám ji i do oken domů
třeba i korun stromů
bude vás provázet dnem i nocí
dokud budete - vy cvoci
bubnovat na válečné bubny
a cpát mi bajonet do ruky
abych sebe - namísto vás
střelil do hlavy !

...

Zři v kořen!
Vesmír je proces.
Kde je "sad", je i nějaký "zahradník"

Vše co pro jedny jeví se
jako chyba řízení
pro jiné může to být cílem

Některé věci jsou nám nepochopitelné ne proto
že náš rozum je slabý
ale proto že podstata věci 
nespadá do okruhu našich pojmů

....

Hleděl bezhlavě 
do hlavně
viděl obraz 
v zrcadle
Tiše si..
tam stál
Iluminát

Křičeli do uší
něco o duši
že když tak
si ho přidusí

Když ste si ma upiekli
tak si ma i zjedzte

...

 

Zastavte ten skrytý boj, zastavte ho v sobě.
Dovolte si nevědět, nebuďte chytří.

Vzdejte se svých předstíraných pozic

a vraťte se tam, kde jste byli sebou. 
 

Buďte jako děti… 
Vzpomínáte…? 
Viděli jste víly, ale taky démony.

Věděli jste o nich, nepochybovali jste… 
Cítili jste život, měli jste chuť poznávat 

a toužili jste vstát a jít…
Kde teď jsou? 
A tak hledejte tu touhu! 
Vzdejte se svých rolí, přestaňte hrát to divadlo.
 Hledejte touhu a objevíte sebe.
S touhou přichází víra skutečná. Když věříte, nebojíte se. 
Věřte svým snům, naučíte se věřit sobě...
....

Kryl se nehodí

klid vždycky rozhodí

 

 MY vytváříme modly a ikony pro jelita z jelit

A dav slepých očí v kruhu se točí

pro jednou v pravo a pak zas vlevo kráčí

neb dobře s davem hrají hráči

tu i onde okusují pera

vaporizátoři čela

aby se ta nová píseň

"NEVĚDOMOST JE SÍLA ! "

dobře pěla.

 

Tiše si odešel
v zemi mlčení

Zemřel si bratříčku
dobře ti spáti

utřel sem slzičku
nedobře ptáti:

" Hlasem si svědomí
křičí však mlčením "

Usnul si na zemi
pokryté sazemi
Hlas toliko potřebný
oněměl 

Struny jen zůstaly
a staré písničky

Bratříčku - chybíš mi !

...

Bratříčku Kryle
nějak smutno je
ten zvuk prázdných mincí
v kalné vodě 
je nějak temný
na dně

Vedou se monology
o svobodě
a mnozí se zaštiťují
Pepa demokratůrou
tou kreaturou
nezávislou na systému

Opět a zase jako z Varšavy
slyšet jsou rozkazy
přesto mnozí bez uší
dobrovolně tleskají
u koryta mlaskají
opakujíc fráze

Hesla jako z Dikobrazu
"Na banány stávala se fronta "
"Byli jen komanči žádná NarFronta"
"Máme svobodu kamkoli bez ptaní"
"Bolševikům nahrává vaše věčné reptání"

Bratříčku Kryle
Ryjeme držkou zem
a stejně jako za Tebe
mnozí zcela poddaně
přiznávají se oddaně
že propadli kultům

Pro zelený papírek
ten žvanec v regále
jenž prý dostupný všem
obětují vše
i sebe navzájem
třeba jen pro dojem

Vše zde tedy máme
tak jako kdysi
jen v jiných kulisách
a s jinými herci
kteří opět mluví o člověku
avšak nejraději na česneku

Bratříčku Kryle 
tak nějak smutno je
když klečíme
ve stoje
a nevíme to.

....

Vidím víry fanatika,
jak mu jeho bomba tiká,
nevěřící pobije,
pak si v nebi užije.

Další si je jistý,
že jen on je čistý,
jenom on je pravý náš,
spasitel a mesiáš.

U bláznů dál zůstanu,
je tu spousta marťanů,
a jako vždy jehovisti
jsou si koncem světa jisti.

O papeži říct jen mohu,
že má telefon až k bohu,
nezbývá než závidět,
je to vážně divný svět.

Už je cítit z pekla síru,
nemáš li tu správnou víru,
rychle vyskoč z postele,
a ať už jsi v kostele!

Musíš správně bibli číst,
pak si můžeš býti jist,
ať jsi grázl nebo zlatý,
skončíš v nebi jako svatý.

Chtěl bych vědět hrozně rád,
k jaké víře se mám dát,
tolik církví ,tolik bohů,
jak jen se v tom vyznat mohu ?

Trápí mě to natolik,
bůh je žid či katolík ?
Muslim nebo nevěřící,
může mi to někdo říci ?

A k tomu ještě Ukra-jina
ta země tak nějak jiná
ze dvou či pěti tisíc banderovců
podle zpráv statisíce demonstrantů

To se jen tak nevidí
hořet celé náměstí
Prý k zapálení celý Kyjev
a to normální jev
a může za to kdokoli
ten žhář však nikoli !

Čím dál lepší tento svět
na čem vlastně ještě lpět
Nic už není jak bylo
ani v zimě už to bílo
Tak snad aspoň to léto
ať nám to neni líto

....

vidím v dálce masové hroby..
jóó to byly doby ..
když sme o tom jenom četli..
teď to máme černé na bílém..
přímo před domem..

jsou i tací kteří halasně volají..
že ještě houšť - větší dávky 
a přitom na okraji jámy stojí..
jen zmáčknout spoušť.

...

Možná zemřel sem právě
i když ještě dýchám
Možná ležím v trávě
s Tebou i když sem sám

Dej mi něco na bolest

ať mi nechybíš

když zády se otáčíš

Dej mi něco na smutek
musím jít bez tebe, dál

Dál jít nekoukat se zpět
Dál jít vstříc novým dnům
kde spousta je šťastných hvězd
kde slunce nezapadá ..

Dej mi něco na štěstí
to co bylo už není
chci se opět smát
smutku už bylo dost
je čas vstát a jít
vstát a jít

...

Starý svět nějak v poklusu
namísto v plusu
spíše v mínusu

Celý rok tak utek
pozitivní skutek
je nejspíše smutek

Každý pořád v běhu
ve zmatku hledá něhu
a srdce upadne mu ve spěchu

Snaží se v pádu zastavit čas
vychutnat ten okamžik krás
a schází mu člověk, jeho hlas

Ztratil se ze světa
ztratilo se pohlazení
zůstala je věta..

Pokoj lidem dobré vůle

lepší neotáčet se
tam Neorané pole
mrtvý dům

Starý svět nějak ve zmatku
prej za rohem muž co má patku

a přitom Patka v každém z nás
pln vrnění z fanatizovaných mas.

...

Chceš Mír - Buď mír

neměj strach a nevěř na nenávist
zlí lidi bez těch pozlátek
opuštěni v hustém lese
do vykotlaných kmenů 
hlásají ty své pravdy
zatímco ty na louce
mezi květy
ve slunci paprsku
tančíš

...

Zalepíme oči -uši
zabalíme tvoji duši
Náplast dáme přes ústa
postavíme na místa

Tím budeme v bezpečí
když to nebezpečí
kdy svobodně jsme mysleli
a drze se ptali

Zcela dobrovolně odevzdali:

Pro větší bezpečnost, méně svobody i soukromí
to se přece rozumí

....

Mordor vezdejší zachovej nám dál
a neuveď nás na scestí konspirace
neboť spiknutí jest Tvé
a vláda Tvá
pro všechny ovce světa
a ostatní jsou paranoici

Je suis Charlie

...

Nejsme nic navzájem
zkamenělí v kameni
jak prach a vločky v povětří
odsouzeni k umření

Srdce v ledovém sevření
zabraňuje prozření
že je svět bez citu
a vzájemného pochopení

Na chodníku schoulené
dítě bez domova ztracené
bez zájmu ho každý mine
za falešným snem se žene

Kupředu se utíká
Kupředu Lež
prý Věř Běž Dokážeš
a chlapec bez tílka
umrzá

Nikdo kdo by zahřál
v tom studeném čase
sklonil se 
a podal ruce

Zapomněli totiž naše ruce
obejmout a pohladit
jen ta nezištně
když necinkají mince

Mince jsou kovové
nejsou od srdce
jsou jako řetězy
kolem hrdla otroků

Davy jdou a netuší
v čem tkví to vítězství
vítězství pokroku

Nejposlušnější je otrok ten
co domnívá se
že je svobodný

Nejsme však všichni
úplně svázaní
s ostnatými dráty
kolem našich úst

ještě se umíme smát
a zvednout hlavu
když se věci dějí
mějme proto naději..

....

Chybí nám mapy abychom prozřeli
tupé davy co jdou na porážku
bez srdcí co by otevřeli
v ruce igelitovou tašku
plnou cetek hmotného světa

Ztraceni v nekonečných pouštích 
svého vlastního ega
bloudí všichni, každý však sám
označen vždy jako Já pán

Tituly, cejchy a označení
všechno někam zařadit
aby bylo co ničit
a proč jak zvěř řádit
pak postavit obelisky a kát se

Chybí nám mapy
nevíme si rady
ztěžkly nám hlavy
pro samou nenávist
zapomněli jsme být člověkem.

....

Povězte mi prosím pane, zdali jsou již city prázdné ? 
Zdali mám jen marnou snahu, učiň te mi dobrou radu !
Hledal jsem je v bleším trhu, ve výprodeji ba i stohu.
Radil jsem se s velkými rádci , doktory i mudrci
Snad je najdu - ještě neochuzené, u popelnic pohozené. 
Mezi krysy a odpadky, obalené kouskem látky.
Snad v té bídě najdu klid, v tom co jiný nechal být,
Rozbalím a nepohrdnu co dál to se rozhodnu

Obejmu a budu rád 
na Zemi kde každý chce se jen prát
a miliony mají hlad

Takový svět, už vím, pro mě není
Nepodléhám mamonu vábení

.....

Tam za polem, domem, měsíčním kruhem
tam kam sami ani nedohlédneme
daleko za obzorem
a přesto uvnitř nás

Tajemný děsivý náš hlas
obnažen zrazen bez všech krás
beznadějný to čas
na kusy srdce trhá

Strach temno vrhá
všechno pojme a strhá
rozum se zatím rouhá
avšak neodolá

Vezme ho jako ta rozbouřená voda
unáší ho pryč
naráží o břehy, stromy i domy
strhává mosty

Stojíme na ostrovech
spolu a přesto každý sám
jako ten nadutý páv
čekáme na dav

Moře dutých hlav
kolem naších uší
chtělo by i naši duši
to poslední co zbývá

Tak už to bývá
opustili se srdce i hlava
přestane růst tráva
vpředu smrdí síra

nalevo
u spánku
zeje 
velká
díra

naše síla
vzájemná víra
jediná záchrana
je nezbourat ty mosty
nevést monology

vyslyší mě někdo ?

.....

Zahnaní do kouta
proklínajíc Kohouta
kokrhajíc o půlnoci

Ten stav bez srdcí
zachvátil už i hlavu
která je v podpaží

Bezdomovec na zápraží
těší se ze zájmu
prej " Dnes každého dojmu "

Včera byl přítěž
dnes je vítěz
kamenují se jiní

A za vše sou vinni

Von a Voni jsou největší svině
Ulice a Ordinace pro mě
v Tv hovně

Cožpak tedy za něco můžu.

...

březen nebo srpen - měsíc spřátelených tankových konvojů

 připište si prosím ještě září
když slunce září jakoby za rohem
všemi barvami hýří a ovce jdou průvodem
tentokrát pro hvězdy a pruhy
vítaje zelené i jiné druhy
i železné maringotky
jak vystřiženo z Orwella
Válka je mír
Svoboda je Otroctví
Nevědomost je Síla

nutno podotknout:

Invaze, která se vyvinula v okupaci už pouze sovětskými vojsky nesla název operace Dunaj.
V září letošního roku projede územím České a Slovenské republiky pod názvem Dunajská jízda americká vojenská kolona mířící z Německa na cvičení do Maďarka. Podle mluvčího americké armády je to příležitost k posílení přátelství a partnerských vztahů členských zemí NATO.

.....

Stromy jako domy
vrhají strašidelné stíny
při svitu odvrácené luny
a ticho které by se dalo krájet
jen větve ve větru
vydávají hrůzné zvuky
jako by se tříštil svět
a není slov ani vět
které by to dokázali popsat

Hluboký les
kde každý je sám
a ze všech a všeho jde děs
Strach udělat krok
ten jeden bezvýznamný krok vpřed
opustit vyšlapané cesty odnikud nikam
a vydat se vstříc neznámým končinám
k hvězdě v dálkách
světlu na konci tunelu
jen nemít strach
jen přestat se bát
jen jít
Vidíš, už svítá.

.....

Takové malé zatmění
černavé nic. A kolem jas.
Svit průzračný jak onen hlas
ve vteřině zasnění

"Možná že miluji
Možná že vás "

Kladeš si otázku
Ptáš se na lásku

"Zdalipak na mne ještě počkáte
po celý náměsíčný čas
kdy perly splynou z mořských řas
a utiší se oceán ? "

Zatmění měsíce
netrvá věčně
a já neznám vaše ruce
které by hladili

Prosby studily
"Tak alespoň milujte
můj smutny hlas
toužící po čase krás "

Cokoli bych řekl by byl jen vybledlý odraz toho, co cítím

Nenecháš mě jen se na tebe dívat,
naše oči jsou okna do našich duší
a ukážou nám navzájem všechno, co je možné se dozvědět
o věcech, kterým bych rád, abys porozuměl.
Drž mě za ruku a poslouchej svojí kůží,
nech niterné smysly, aby mě pustily dovnitř
a vydáme se spolu nad úroveň slov.
 
Jako přání, které zůstává neprojevené.
Jako rána, která se nikdy nezahojila.
V tajném jazyku srdce
tě volám k sobě
jako chybějící část mého obrazu života -
tvůj osud je nalinkovaný s mým,
Rozsvítím pro tebe tyhle svíčky
a tvé nevyslovené přání se stane skutečností.
Ale přítomnost je ten hlavní dar.
Jo, TOHLE PŘÍMO TADY.
TOHLE PŘÍMO TADY.

.....

K sjezdu Oranžových lhářů

 

v studené parádě kožených křesel
sešli se k poradě výrobci hesel 
všechno sliby pozbyli punce
takže funus bez věnce.

po ramenou navzájem poklepat
do voleb nějak doklepat
za zády nože nevidět
ani jak se nenávidět

jenže pro prachy a pro koryto 
držet hubu je však ryto
proto hezky úsměvy 
a pěkné selfie u kávy 
jde přece jen o lidi
a ti to nějak rozchodí

A tak v sjezdovém paláci 
řvou šmejdi o práci 
Koblihy jim nevoní
ve vládě však nevadí
stejně tak pobožní
co se vždy tak rozohní
oni rádi o majetku
prodali by i svou matku

modlení prý záchranou 
na společnost nasranou
a pokory je nám třeba 
také her a chleba

a nebudou li lány klasů
zbývá oprášit národ a rasu
panského léku na závist
a hezky zasít nenávist ..

jak dříve už pravil
bard, básník Kryl

Lidu všude
v Praze či Brně
kdo je tomu všemu na vině
když všechno zde už máme
to se panečku máme..

....

Realita

Miliony slepých očí
za slepým s hůlkou
kol dokola se točí

Volají do zbraně
vše prý vyřeší válkou
křičí zfanatizovaně

Na Bělehrad
Na Bagdád
Na Kábul

Na Tripolis
Na Damašek
Na Moskvu

Dost velký oříšek
a všechny oči nejsou dávno slepé

....

Prolhat se až do sklepa.

To sedíte ve sklepě, padají na vás bomby 

a vy se divíte proč. 

A nevzpomenete si 

že když se kolem lhalo a kradlo

vy jste seděli doma u TV a dívali se

jak ty bomby padají na někoho jiného.

A protože jste jen seděli a nebránili se 

dnes někdo jiný

taky potichu okrádaný 

sedí u TV 

poslouchá lži 

a nezúčastněně se dívá  

jak padají bomby na vás.

 

 

*

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář