Sněhurka v hadřících
14. 1. 2009
ISněhurka v hadřícíchhladově hltá střídkua doba ledovádští z plátna biografu.Led ulpěl na dřícíchsloupů - a sedm skřítkůpřisáto na karafubojara Smirnova.
Oběti objetí:zplodiny, porno, drogya břehy na obzoruv mlčení s ozvěnou.Škrcená souvětí.Dvojité monologypřes desku skleněnou -namísto rozhovoru.
Alkohol - tablety.Led ohně v žáru Etny.Obkládek z žíravinyna úsměv ztrhaný.Tvůj svět. Svět bezhřbetý,bezhlavý, nepříčetný.Modlíš se s trhany- Odpusť nám naše viny ... -
Charakter rozlámesamota v karanténě.Daleko kdesi šílírytmické kytary.Neznámé neznámea známé ještě méně.Lidové safari,kde na lidi se střílí.
Svět trotl, oděnýv šat pro švýcarskou gardu:obleček kašparaa čapka s rolničkami.Zkřivené kořenys lichými zpěvy bardů.Šílený Albert Camuspřekročí Lazara,
jda noční Pařížíbez bot a bez haleny -a mistr Robert věšízpocené kacíře.Entrecôte s lanýžia život zahalenývýpary po síře,dehtu a po veteši.
Prý - měl bys vyprávět!Hníst ze slov Iliaduči ódu na pokoruTerezy z Ávily.Příběh? Ne! Lepra větopěvujících zradu -a paškleb, zavilýjak hrana v čase moru.
Svět slepých poetů,zřících jen světlo denní,zděšených soumrakem,zapírajících nociv třaslavém falzetusmíchu a zapomnění.Obojživelní mloci nad lahví s koňakem.
Svět katů, katynía šifrovaných šifer,prolhaných pamětía nudných archetypů.A stvůra v svatyni:Neanděl - Nelucifer.Lhostejná krutost vtipů,vyrážka na pleti
miloské Venuše.Svět světem ještě stojí.Rošády, gambitya paty diplomatů.Zrak mistra Hanuše,zrak smrti na orlojivsazený do dramatu -do prázdna přibitý.
Cvakají závěry.Jestřábi pod nebesy,čtyřlístky pro štěstía provaz z oběšence.Svět linek důvěry,kde jeden nahrabe siz pýchy a indolence -a druhý z neřesti.
Svět hrubství, lakoty,chrapounství, arogance,zapřených ambicía potlačených vášní.Svět - stejný jako ty.S drzostí samozvancežoldnéři prostopášnía panští biřici
zasedli ke kostkámv taverně Paranoia.Pach levné pálenkya stydnoucího potu.Svět zmrzlý na kost. Kamzmizeli Hals a Goia?Z Dantů a Diderotůláptě a válenky
sibiřských barbarů.Houf vyděračů daní,fízlů a vekslákůnadává na poměrys děvkami u baru.Je doba vinobraní;viny a nedůvěry,vězeňských tepláků.
Táhne čas ledový -táhne čas ze Sibiředo země bezzemků,do země bez jazyka.Co dáti bardovi?Jeskyni v Altamiře -předepsat narkotikaa rytmus odzemku.
IISněhurka v exilu hladově hryže skývu:v ranečku na hřbetěkus juty na kostýmek -a tucet čumilůzabírá ze stativudokumentární snímeko nouzi ve světě.
Stařeny bez chrupus pentlemi na paruceve frontě čekají,opřeny o berličky.Zástupy v zástupu -lidová revoluce.Dvě kila krkovičkyco trofej v turnaji.
Žerď s šerpou barevnou:půl černou - polo rudou.Hrob s peklem prolnulydo krve nemluvňátek.Den dýchá nálevnou,stíraje nudu nudou.Je třináctého - pátekv chemické formuli
člověčích robotůs mechanickými mozky.S úsměvem z granitunahradí sexem lásku.Do prózy v argotučpí vůně papirosky.Slovíčka na zakázkupřes brýle profitu.
Za okny prázdno cesta rozbahněných polí,žíravých krůpějí,jež sdružily se v mraky.Hle - vlajky na počestbudoucích Akropolí,budoucích Nagasaki,budoucích Pompejí.
Popelky z Habešes nabobtnalými bříškyzkoušejí dlaněmizaplašit mouchy z očí.Vagony vetešenáhradou za oříšky.A vládce o výročírachotí zbraněmi.
Oběti po kusu,náboje po tisících:- stupidní rutinaplánovaného děje.V zeleném ubrusuhouf slouhů, zápasícícho zbytky paidejeIljiče Lenina.
Svět intrik, podvodů,lhaného milování,mrtvého pohlavía svinstva pod poklicínabízí v podchodulaciná místa k stánína pestrou veselicia slavnost popravy
někdejší jistotyo zdravém, hebkém světě.Sám sebe proklíná -sám sebe nenávidí.Do řvaní despotykat veze na lafetěmrtvoly živých lidí.Divadlo začíná!
Jen země zůstala.Plesnivá šedá hlínas průduchy liščích nora betonových krytů.Faunova píšťala:- tón s tónem vzhůru vzlínávápencem trilobitůpod pleše lysých hor.
Ne, nic se nedějea nic se nepřihází.Jen bíle plochy cích -kořenů našich bytí.Ze zbytků nadějevždy beznaděje vzchází.Nehybní trilobitiv mocenských rovnicích
vůdců a tyranů -klasiků nové doby.Smrt visí na vlásku;stín Damoklova mečepovlává v průvanujak hadr na nádobí.Sněhurka vědra vlečea myslí na lásku.
IIIJohanka ze zlatazří proraženým hledímz Náměstí Pyramidna zasviněnou Seinu ...Proč platí kůzlata,holubi nad náledímči hlasy Demosthenůméně než dynamit? ...
Zní trylky stohláskůz obrazu od Uccella.Z básní jen vata strofa slova zhoblovaná.Prst drhne o vráskuuprostřed tvého čela,z písničky Donovanazní předzvěst katastrof.
Sněhurka v exilu hladově hryže skývu:v ranečku na hřbetěkus juty na kostýmek -a tucet čumilůzabírá ze stativudokumentární snímeko nouzi ve světě.
Stařeny bez chrupus pentlemi na paruceve frontě čekají,opřeny o berličky.Zástupy v zástupu -lidová revoluce.Dvě kila krkovičkyco trofej v turnaji.
Žerď s šerpou barevnou:půl černou - polo rudou.Hrob s peklem prolnulydo krve nemluvňátek.Den dýchá nálevnou,stíraje nudu nudou.Je třináctého - pátekv chemické formuli
člověčích robotůs mechanickými mozky.S úsměvem z granitunahradí sexem lásku.Do prózy v argotučpí vůně papirosky.Slovíčka na zakázkupřes brýle profitu.
Za okny prázdno cesta rozbahněných polí,žíravých krůpějí,jež sdružily se v mraky.Hle - vlajky na počestbudoucích Akropolí,budoucích Nagasaki,budoucích Pompejí.
Popelky z Habešes nabobtnalými bříškyzkoušejí dlaněmizaplašit mouchy z očí.Vagony vetešenáhradou za oříšky.A vládce o výročírachotí zbraněmi.
Oběti po kusu,náboje po tisících:- stupidní rutinaplánovaného děje.V zeleném ubrusuhouf slouhů, zápasícícho zbytky paidejeIljiče Lenina.
Svět intrik, podvodů,lhaného milování,mrtvého pohlavía svinstva pod poklicínabízí v podchodulaciná místa k stánína pestrou veselicia slavnost popravy
někdejší jistotyo zdravém, hebkém světě.Sám sebe proklíná -sám sebe nenávidí.Do řvaní despotykat veze na lafetěmrtvoly živých lidí.Divadlo začíná!
Jen země zůstala.Plesnivá šedá hlínas průduchy liščích nora betonových krytů.Faunova píšťala:- tón s tónem vzhůru vzlínávápencem trilobitůpod pleše lysých hor.
Ne, nic se nedějea nic se nepřihází.Jen bíle plochy cích -kořenů našich bytí.Ze zbytků nadějevždy beznaděje vzchází.Nehybní trilobitiv mocenských rovnicích
vůdců a tyranů -klasiků nové doby.Smrt visí na vlásku;stín Damoklova mečepovlává v průvanujak hadr na nádobí.Sněhurka vědra vlečea myslí na lásku.
IIIJohanka ze zlatazří proraženým hledímz Náměstí Pyramidna zasviněnou Seinu ...Proč platí kůzlata,holubi nad náledímči hlasy Demosthenůméně než dynamit? ...
Zní trylky stohláskůz obrazu od Uccella.Z básní jen vata strofa slova zhoblovaná.Prst drhne o vráskuuprostřed tvého čela,z písničky Donovanazní předzvěst katastrof.
